„…když jsem to slíbil!“

Život? A čeho se držím.Vynikající český herec Luděk Munzar se v roce 1998 poprvé představil také jako spisovatel. To je to, co žiju.

Je především o lidské touze, o cti a charakteru a také o lásce, o síle přátelství a velké lidské vášni.Luděk Munzar v rozhovoru s Martinou Kociánovou na Dvojce Českého rozhlasu při příležitosti vydání audioknihy k jubilejním 85 -tým narozeninám.Hlavním motivem tvé knihy je slib, který jsi jako malý kluk dal svému tátovi, že se staneš letcem. Autobiografická kniha „…když jsem to slíbil!“ sleduje příběh chlapce, který se okouzleně dívá k obloze a šeptá tatínkovi: „Budu pilotem.“ Slib daný otci pak v mužném věku zopakuje u lůžka nemocného přítele a tomu slibu podřizuje běh svého života.Kniha, kterou v roce 2017 Luděk Munzar načetl pro Český rozhlas, ale zdaleka není jen o vyřčeném slibu a trýznivé cestě k jeho naplnění. Možná po tobě táta chtěl jen jedno: abys nezapomněl být šťastný a svobodný.Proto jsem to lítání miloval.

Dokonce se stalo, že jsem ze svého bytu na letiště viděl, a tak jsem do toho zblbnul i ženu a děti. Jsem hrozně rád, že mi pán bůh dopřál, že jsem mohl zaletět nad tatínkův dům a udělat pro něj pár kotrmelců. To byl takový můj sen a jsem pyšnej, že to tatínek viděl.Co tě napadne, když řeknu: Divadlo?Čas, který jsem mu věnoval.

Je to obrovský časový úsek, který patřil jenom jevišti, potažmo divákovi. Když jsem chtěl bejt dobrej, a to jsem chtěl, tak to nešlo ošidit.Létání?No, to je taky kus nádherného života. Létání je pěkné, když se nepřeceňuješ.

Znovu je to slovo, které často opakuju – pokora. Pokora před tím, co mi bylo dopřáno, ne pýcha nad tím, co všechno umím.A když řeknu slovo: Život?To je to, co žiju. A čeho se držím.